Práce s prameny

Práce s prameny u bakalářské práce

 

Prvním kamenem úrazu práce s prameny je, jak a kde si zajistit relevantní odborné zdroje. Nejvhodnější je vyjít ze základních studijních materiálů, tedy povinné a doporučené literatury, a doplnit ji přehledem z encyklopedií a slovníků. V každém zdroji z povinné a doporučené literatury je rejstřík použitých zdrojů, což je druhé místo, kam byste jako autor závěrečné práce měl sáhnout. Tímto způsobem rozšíříte svoje prameny zcela bezproblémově, neboť každý další zdroj má opět svůj rejstřík atd.

Velmi užitečným zdrojem pro nalezení relevantních informací jsou odborné časopisy, a to zejména proto, že je možné v nich najít nejaktuálnější informace a řadu doplňujících detailů.

Dalším způsobem může být nalezení vhodných publikací skrz knihovní katalogy, kde přes klíčová slova poměrně lehce získáte přehled o literatuře v dané oblasti. Podobným zdrojem je samozřejmě i internet, ten je ovšem vhodné využít spíše jako doplňkový prvek ve chvíli, kdy se již v problematice orientujete.

Zajímavým zdrojem můžou být i sborníky z vědeckých konferencí, které opět obsahují aktuální pohled na tematiku.

V mnoha případech je možné využít i archivy a knihovny institucí, které se danou problematikou zabývají. Prakticky zaměřené práce musí vycházet z dat získaných v praxi, kupříkladu z výročních zpráv podniků, účetních závěrek atd.

Zdroje odlišujeme na prameny primární a sekundární. Primární prameny jsou ty, ze kterých získáváme vlastní data, třeba dotazníkovým šetřením, sekundární pak ty, které obsahují poznatky jiných autorů. Je zcela logické, že při zpracování závěrečné práce budete vycházet především ze sekundárních pramenů.

Praktická rada: Pozor Wikipedie není na většině českých vysokých škol uznávána jako vhodný zdroj. Nedůvěra odborníků vyplývá ze skutečnosti, že je tato elektronická encyklopedie vytvářena samotnými uživateli bez odborných korektur.